V roce 1949 následovalo zestátnění a další přejmenování – tentokrát na Nemocnici národního zdraví. Z původně podnikové nemocnice se stalo veřejné zdravotnické zařízení, které se transformovalo na oblastní, později krajskou nemocnici. Tyto změny odrážely nové správní uspořádání státu i legislativní úpravy. Rostoucí poptávka po zdravotní péči vedla k rozšiřování kapacit a výstavbě nových pavilonů, například pro léčbu tuberkulózy nebo dermatovenerologických onemocnění. Vznikala také specializovaná pracoviště, mimo jiné oční, dermatovenerologické či samostatné hematologicko-transfuzní oddělení.
1960–1989
BAŤOVKA V ČASECH REÁLNÉHO SOCIALISMU
V 60. letech nemocnice dále rozšiřovala své odborné zaměření. Otevřelo se rehabilitační a anesteziologicko-resuscitační oddělení. Pracoviště bylo začleněno pod Okresní ústav národního zdraví. Zvyšovaly se odborné nároky, kapacity i očekávání pacientů.
Sedmdesátá a osmdesátá léta přinesla výrazný stavební a technologický rozvoj. Vyrostly nové pavilony, například chirurgie, mikrobiologie, patologie, léčebna dlouhodobě nemocných či budova ředitelství a hygieny. Zároveň se nemocnice vybavovala moderními přístroji a přecházela na nové diagnostické a léčebné postupy.
Odborný provoz ale ovlivňovala i politická situace – zkušení, avšak „politicky nespolehliví“ lékaři byli často odsouváni na méně viditelná a významná místa. Přesto se dařilo otevírat nové operační sály a vznikala další samostatná oddělení – například urologické, neurologické či lůžkové ARO.
Za jeden z odborných milníků této éry lze považovat otevření nové budovy interního oddělení B s Centrem diabetu pod vedením profesora Rybky. Významný byl také vznik Kardiostimulačního centra a pokračující rozvoj očního oddělení, které si vybudovalo renomé mezi předními pracovišti v rámci celé České republiky.
